Putujeme Velkou Moravou

Kreslená mapa Klasická Turistická Letecká
map Znojmo-Hradiště Mikulčice-Valy Kopčany Pohansko u Břeclavi Staré Město Modrá

Tipy na výlet

Z Pohanska k soutoku Dyje s Moravou a do Břeclavi

Pokud nechcete pokračovat na Slovanské hradiště v Mikulčicích u Hodonína, další velkomoravskou lokalitu, vzdálenou pouze pouze 20 kilometrů po silnici na Hodonín, nabídne vám Břeclavsko pěknou řádku atraktivních cílů na celý týden. Jestliže jste na Pohansko dorazili od parkoviště u Břeclavi na kole, můžete po prohlídce velkomoravské expozice pokračovat dál k soutoku Dyje s Moravou. Musíte se ovšem spolehnout na vlastní mapu – jen občas vám rozhodování ulehčí směrovka. Vzdálenosti jsou tu poměrně značné, bez kola se neobejdete. Jízdu vám zato zpříjemní nulové převýšení, dobrý asfaltový povrch většiny cest a četná romantická zákoutí. Budete-li od Pohanska pokračovat po cestě vedoucí souběžně s řekou Dyjí, dostanete se po 12 km k pěšince odbočující vpravo do lesa. Ta vás dovede k soutoku obou největších moravských řek. Je to magické místo nalézající se u společného bodu hranic tří států. Na rakouské straně uvidíte rybářské chaty stojící na kůlech, na slovenské spatříte závěrečné zastavení Kristkovy podyjské glyptotéky a společný hraniční bod lze tušit někde uprostřed říčních vod. Zpět do Břeclavi se nemusíte vracet stejnou cestou, ale je možné jet lesními cestami. Cestou bezpochyby uvidíte desítky kroužících čápů a, patříte-li mezi znalce přírody, jistě si povšimnete i luňáků a mnoha dalších vzácných živočichů. Pro úplnost dodejme, že na Pohansko se můžete dostat i lodí Břetislav, která za příznivého vodního stavu vyplouvá od břeclavského kulturního domu (www.lodnidoprava.com) .

Břeclav (www.breclav.org)

Město Břeclav (26 000 obyvatel) se nachází v bezprostřední blízkosti hranic České republiky s Rakouskem a Slovenskem. Založil ho kníže Břetislav I. a navázal tím na velkomoravskou tradici Pohanska. Na místě přemyslovského hradiště vznikl ve 13. století kamenný hrad, z něhož se částečně zachovalo přízemí mohutné obytné válcové věže, které bylo v letech 1970–71 přestavěno na vinárnu. Sousední renesanční zámek získali v průběhu třicetileté války Liechtenstejnové, kteří zde však nikdy nesídlili. Přesto ho nechali upravit v duchu romantické anglické novogotiky. Dnes je zámek ve velmi špatném stavu a není veřejnosti přístupný. K rozvoji města velmi přispěla výstavba železnice. Břeclav byla prvním místem v nynější České republice, kde mohli obyvatelé uvítat příjezd parního vlaku. Stalo se tak 6. června 1839. Výstavbou dalších tratí se město stalo jednou z nejdůležitějších železničních křižovatek ve střední Evropě.Zrekonstruovaná bývalá synagoga je novorománskou stavbou s maurskými prvky. Nyní slouží jako muzeum, galerie a koncertní sál (www.muzeumbv.cz). Zrekonstruovaný Liechtensteinský dům nabízí kromě stálé expozice Historie rodu Liechtensteinů také řadu atraktivních výstav soudobého výtvarného umění.

Poštorná (www.postorna.info)

V Břeclavi a jejím okolí se můžete setkat se stavbami zbudovanými z režných i nápadně barevných glazovaných tvarovek a se střechami krytými obdobně vyrobenými taškami. Jedná se o výrobky liechtenstejnské keramické továrny v Poštorné, jež je v provozu od roku 1867. Nejvznosnější z nich je kostel Navštívení Panny Marie nacházející se právě v Poštorné. Tato zajímavá centrální stavba pochází z let 1895–98. V její blízkosti je lichtenštejnská správní budova (1874), tzv. červená škola (1902) a fara (1909). Z poštorenských tvarovek je vybudován i kostel sv. Michala v Ladné (1911–13), budova nádraží v Lednici (1901) a malá kaplička v Břeclavi. Soubor těchto staveb je mimořádně zajímavým, ale doposud málo doceněným dokladem regionálně vyhraněné architektonické tvorby venkovské oblasti z přelomu 19. a 20. století.

 

Z Břeclavi do Lednice

Čtyřmi různými trasami a způsoby se můžete dopravit z Břeclavi do Lednice. Nejrychlejší, ale také nejméně zajímavé je to autem nebo autobusem po silnici. Ten, kdo tolik nespěchá, ať se do Lednice vydá vlakem. Provoz na trati obstarávají historické motorové vozy a přípojné vagony. Vlaky zde jezdí od půli dubna do konce září, a to pouze o sobotách, nedělích a státních svátcích. Další možností je plavba motorovou lodí po řece Dyji a jejím bočním rameni vedoucím kolem romantické umělé zříceniny zvané Janův hrad. Plavba je rozdělena do tří samostatných úseků: Břeclav Veslařský klub – Janův hrad (www.lodnidoprava.com), Janův hrad – Minaret, Minaret – Zámek (obojí www.plavby-lednice.cz).

Poslední možností je vydat se pěšky nebo na kole po zeleně značené turistické cestě. Větší část z 11,5 km dlouhé trasy vede po klidné lesní asfaltové cestě. Nebudete-li pročítat texty panelů naučné stezky, zkoumat soustavu vzájemně propojených vodních tůní a vynecháte-li návštěvu Janova hradu, což by ovšem byla škoda, budete na kole v Lednici za půl hodiny, pěšky za dvě a půl. Pro své krajinářské hodnoty byla oblast mezi Břeclaví a Lednicí vyhlášena za přírodní park nazvaný Niva Dyje.

Janův hrad (též Janohrad)

Budete-li se k Lednici přibližovat od Břeclavi, první romantickou stavbou, která vás uvítá, bude umělá zřícenina tzv. Janova hradu. Prohlídka neobvyklé budovy z let 1807–10 je poměrně krátká. Zahrnuje návštěvu pěti místností, které svým vybavením připomínají původní lovecký účel stavby, a krátkou procházku po hradebním ochozu. Z geologického hlediska je zajímavé, že venkovní stěny stavby jsou obložené u nás vzácným třetihorním vápencem. Nedaleko Janova hradu narazíte na Lovecký zámeček, který je v současné době v osobním vlastnictví a můžete si ho prohlédnou pouze zvenčí.

Minaret

Bezkonkurenčně nejpopulárnější stavbou Lednicko-valtického areálu je téměř 60 metrů vysoký minaret vybudovaný v letech 1798–1804. V době svého vzniku vzbudil mezi místními obyvateli velké pobouření. Ochoz, z něhož je úchvatný pohled nejen na Zámecký rybník s početnou hnízdní kolonií volavek a kvakošů, ale i na celý Lednicko-valtický areál a na Bílé Karpaty, je přístupný vestavěným vřetenovitým schodištěm (302 schodů).

Lednický zámek (www.zamek-lednice.com)

Lednický zámek je nejnavštěvovanější památkou na celé jižní Moravě. Jeho dnešní novogotická podoba z let 1848–58 završila a do značné míry i skryla více než dvě století trvající složitý stavební vývoj. Zámecký komplex má osm traktů a čtyři dvory a patří k němu samostatně stojící areál jízdáren. Není možné v jednom jediném dni projít všechny zpřístupněné prostory zámku. Při první návštěvě vám doporučujeme prohlídku reprezentačních sálů (I. okruh) a návštěvu impozantního skleníku. Dále na vás čekají knížecí apartmány (II. okruh) a  obrazová galerie (III. okruh). Skuteční znalci a současně i rodiče s dětmi jistě ocení zámeckou grottu (umělou jeskyni) umístěnou v suterénu. První budou obdivovat pozoruhodnou výzdobu stěn, která připomíná přírodní jeskyni, ti druzí zase figuríny zámeckých strašidel.

Lednice (www.lednice.cz)

Obec Lednice je již po staletí úzce spjata se zámkem. Její hlavní náměstí bylo v 19. století přestavěno, aby vytvářelo důstojný nástupní prostor do zámeckého areálu. Dnešní Lednice je důležitým turistickým, sportovním a rekreačním místem. Zvláště bychom chtěli vyzdvihnout lázně zřízené v roce 2007 (www.lednicelazne.cz), a závodiště, na kterém několikrát v roce probíhají dostihy chrtů (www.chrtilednice.cz). V Lednici též sídlí Zahradnická fakulta brněnské Mendelovy univerzity.

 

Z Lednice do Valtic

Po silnici rovné jako přímka je to z Lednice do Valtic pouhých 7 km. Dobu, kdy tudy pravidelně projížděli Leichtenstejnové při své cestě z Valtic do Lednice a zpět, dodnes připomíná Bezručova alej lip a kaštanů zdobící okraje cesty. Lepší než jít po této poměrně rušné cestě je dát se vést červenou turistickou značkou. Budete procházet jižní částí proslaveného Lednicko-valtického areálu, v níž je tolik zajímavostí, že vám ani nepřijde, až se vaše trasa natáhla na 14 km.

Lednicko-valtický areál  (www.lva.cz)

Pomineme-li krátkou pětiletou přestávku, vlastnili Liechtensteinové Lednici od roku 1322 až do roku 1945. Takto dlouhé držení panství jediným šlechtickým rodem nemá nikde jinde v České republice obdobu. Důležitější než tento pozoruhodný rekord je skutečnost, že Liechtenstejnové o své oblíbené sídlo vždy náležitě pečovali a především v 18. a 19. století, kdy bohatství rodu dosáhlo vrcholu, ho proměnili v úchvatný umělecký celek. Svou činnost nesoustředili pouze na stavební úpravy zámku a honosné vybavení jeho interiérů, ale též na rozsáhlé úpravy zámeckého okolí. Na zámecký park ve stylu francouzských zahrad navazoval velmi rozsáhlý anglický park s řadou drobných romantických staveb. Park plynule přecházel a místy se doslova prolínal s okolní krajinou. Rovněž nezbytné hospodářské objekty se svým vzhledem podřizovaly velkorysé myšlence vytvoření dokonalého harmonického souladu. V roce 1996 se nejcennější část zdejší krajiny dostala na prestižní seznam UNESCO, což vedlo ke zvýšení úsilí o postupnou rekonstrukci všech důležitých objektů a částí areálu.

Lednické rybníky

Lednické rybníky jsou mezi ornitology skutečným pojmem. Kromě obvyklých druhů zde můžete běžně pozorovat i vzácné zrzohlávky rudozobé a v době podzimních a jarních přeletů bývají ke spatření mořští orli. V téže době se zde zdržují i tisícihlavá hejna severských hus. Z Lednických rybníků jsou vedle již zmíněného Zámeckého rybníku nejatraktivnější čtyři rybníky jižně od Lednice zvané Hlohovecký, Prostřední, Mlýnský a v neposlední řadě Nesyt, který je největším rybníkem Moravy. Všechny je možné pohodlně obejít po klidných cestách, pouze úseky hrází jsou rušnější, neboť tudy prochází silnice a železnice. Podél cesty naleznete palouky s exotickými dřevinami a několik romantických staveb Lednicko-valtického areálu. Pohledově nejexponovanější je tzv. Hraniční zámeček na západním konci Hlohoveckého rybníku. V minulosti jím procházela zemská hranice mezi Dolními Rakousy a Moravou. Po první světové válce se připojením Valticka k tehdejší Československé republice hranice posunula o několik km více k jihu.

Boří les

Několik zajímavých staveb Lednicko-valtického areálu se nalézá v severozápadní části Bořího lesa. Převážně borový les pokrývá oblast neúrodných písčitých půd mezi Břeclaví, Lednicí a Valticemi. Červená turistická značka vás bezpečně provede bludištěm lesních cest a ještě vám navíc představí klasicistní kryté sloupořadí nazývané U Tří Grácií, novogotickou kapli Svatý Hubert, romantický lovecký zámeček Rendez-vous, jenž má podobu římského triumfálního oblouku. V jeho okolí hojně roste u nás jinak vzácný dub cer.

Valtický zámek (www.zamek-valtice.cz)

Valtický zámek býval hlavním sídlem knížecího rodu Lichtenštejnů. Z původního románského hradu, který byl mnohokrát rozšiřován a přestavován, nakonec nezbylo vůbec nic. Zámožní Liechtensteinové si na počátku 18. století pozvali do Valtic Domenica Martinelliho a Jana Bernarda Fischera z Erlachu a další nejlepší středoevropské architekty. Nechali si od nich vystavět zcela nový zámek a staré nepotřebné budovy nechali zbořit. Poté svou pozornost soustředili na výzdobu interiérů a obklopili se přepychem, jenž příliš nezaostával ani za zvyklostmi císařského dvora ve Vídni. Zámek je veřejnosti přístupný. Od roku 2008 je v bývalé hospodářské části zámku umístěna expozice historických kočárů. Valtice jsou i významným vinařským městem, a tak v části zámeckého přízemí a podzemí je umístěna stálá degustační expozice Salon vín České republiky.

Valtice (www.radnice-valtice.cz)

Hlavní památkou Valtic je monumentální chrám Nanebevzetí Panny Marie z druhé poloviny 17. století. Ve městě sídlí Muzeum zahradnictví a životního prostředí a Městské muzeum. Okolím města vede vinařská naučná stezka, po které byste mohli dojít až k přístupné vyhlídkové kolonádě na návrší Reistna při hranici s Rakouskem – nejvyšší bod Lednicko-valtického areálu. Po cestě se nachází Národní salón vín České republiky (www.salonvin.cz), kde se koná soutěž Salón vín České republiky. Během roku se zde konají další pravidelné vinařské akce pod značkou Valtice – hlavní město vína.

 

Mikulov a jeho nejbližší okolí

Z historických měst na jižní Moravě na vás pravděpodobně nejsilnějším dojmem zapůsobí Mikulov. Krásu historických objektů umocňují okolní skalnaté kopce a místní pohostinní obyvatelé. Neomezte se pouze na prohlídku města a zámku, vyjděte si do jeho nádherného okolí. Doporučujeme jít po červené turistické značce nejprve k vyhlídce na Kozím hrádku a potom kolem židovského hřbitova k jeskyni Na Turoldu. Na zpáteční cestě pokračujte asi jeden km směrem k severnímu okraji Svatého kopečku. Přes něj vás provede modrá značka a odměnou za náročný výstup vám bude úchvatný výhled na město i k rakouským sousedům.

Mikulov (www.mikulov.cz)

Město Mikulov s památkovou rezervací, barokním zámkem a starobylou židovskou čtvrtí bývá nazýváno městem památek. Mezi nejvýznamnější patří goticko-renesanční kostel sv. Václava s kostnicí, renesanční domy na náměstí, pozoruhodná veřejnosti přístupná Dietrichsteinská hrobka, sloup Nejsvětější Trojice od sochaře Ignáce Lengelachera a židovská čtvrť s mnoha cennými domy a synagogou, v níž je instalována expozice o dějinách této čtvrti. Jednou z dominant města je věž na Kozím vrchu, která v minulosti sloužila i jako prachárna a v současnosti je přístupná jako vyhlídka. Na židovském hřbitově, který je jeden z největších v České republice, se dochovalo přes 4000 náhrobků..

Mikulovský zámek (www.rmm.cz)

Předchůdcem dnešního zámku byl původně kamenný hrad. Gotická břitová věž dříve sloužila k obraně před útoky nepřátel. Dnešní pozdně barokní stavba zámku v sobě skrývá čtyři půlkruhové bastiony ze svého původního renesančního opevnění. V roce 1945 zámek vyhořel, ale byl zcela obnoven. Dnes zde sídlí Regionální muzeum v Mikulově, které návštěvníkům nabízí řadu zajímavých expozic, mimo jiné vinařskou a zámecký sklep s obřím sudem.

Jeskyně Na Turoldu (www.caves.cz)

Jeskyně se nachází v severní části města na území přírodní rezervace vrchu Turold. Výrazně se odlišuje od všech ostatních zpřístupněných jeskyní v České republice. Je vytvořena v jurském vápenci a výzdobu stěn tvoří malé dutinky vzniklé korozní činností kolísající hladiny podzemní vody, které jsou vyplněné krystalky kalcitu. Jedná se o světový unikát. V lomu byl zřízen malý geopark s ukázkami hornin a krátká naučná stezka.

Svatý kopeček

Jednou ze tří dominant Mikulova je Svatý kopeček. Je nejen přírodní rezervací, ale rovněž významným poutním místem. Na jeho vrcholu se nachází  kostel sv. Šebestiána, zvonice a kaple křížové cesty s raně barokní výzdobou. Již tradicí se stala Mariánská pouť, během které poutníci a krojovaní vynášejí na Svatý kopeček Černou madonu loretánskou.

 

Nejkrásnější části Pálavy (www.palava.ochranaprirody.cz)

Pavlovské vrchy, zvané též Pálava, tvoří soustavu výrazných vápencových bradel táhnoucí se od Dolních Věstonic až k Mikulovu. Turisticky  nejzajímavější je jejich nejsevernější a současně nejvyšší část. Začnete-li výlet na Pálavu třeba v Dolních Věstonicích, dostanete se po prudším výstupu ke zřícenině hradu Děvičky v národní přírodní rezervaci s kouzelným výhledem do okolní krajiny. Dále máte na výběr tři značené cesty, které zde tvoří několik okruhů. Doporučujeme jít nejprve po zelené trase do tzv. Soutěsky a zpět se pak se vrátit po vrcholové červené nebo lesní modré. Z rezervace se pak můžete dostat do dalších okolních vinařských obcí Horní Věstonice, Pavlov, anebo Perná. Zbývající část území CHKO Pálava pak můžete projít po červené trase okolo obce Klentnice, přes další kopce a rezervace až do Mikulova. Celá oblast,  včetně přilehlého Milovického lesa a Křivého jezera, je chráněna jako Chráněná krajinná oblast Pálava.

Dolní Věstonice (www.dolnivestonice.cz)

Dolní Věstonice jsou světoznámým archeologickým nalezištěm. Profesor Karel Absolon zde objevil sídliště tzv. lovců mamutů ze starší doby kamenné. Bylo zde učiněno množství významných nálezů, z nichž nejproslulejší je soška tzv. Věstonické venuše. S nejzajímavějšími nálezy vás seznámí zdejší malá muzejní expozice (www.rmm.cz).

Pavlov (www.obec-pavlov.cz)

Pavlov proslul nejenom kvalitním vínem, ale i hodnotnou lidovou architekturou. Devatenáct památkově chráněných sklepních domů je součástí vesnické památkové rezervace, do níž patří také půvabný barokní hřbitov a řada selských gruntů z 18. století.

 

Turistická informační centra

Turistické informační centrum Břeclav

Nám. T. G. Masaryka 3, 690 81 Břeclav

info@breclav.org, www.breclav.org

 

Turistické informační centrum Lednice

Zámecké nám. 68, 691 44 Lednice

tel/fax: +420 519 340 986, mob. +420 733 531 874

tic@lednice.cz, www.lednice.cz

 

Turistické informační centrum Mikulov

Náměstí 1, 692 01 Mikulov

Tel/fax: +420 519 510 855

tic@mikulov.cz, www.mikulov.cz

 

Turistické informační centrum Valtice

Nám. Svobody 4, 691 42 Valtice

tel., fax: +420 519 352 978

tic.info@radnice-valtice.cz, www.radnice-valtice.cz

 

Nahoru
Slovenština
pohansko mapa