Putujeme Velkou Moravou

Kreslená mapa Klasická Turistická Letecká
map Znojmo-Hradiště Mikulčice-Valy Kopčany Pohansko u Břeclavi Staré Město Modrá

Pohansko u Břeclavi

Pohansko u Břeclavi

Toto místo bylo v 9. století centrem obrany na nejjižnější výspě Velké Moravy. Oválný areál opevněného dvorce uprostřed lužního lesa je dodnes patrný díky vyvýšeným liniím valového opevnění. V loveckém zámečku, postaveném v 19. století v místech, kde opevnění hradiska končilo čelní kamennou zdí, najdeme poutavou expozici věnovanou historii archeologických výzkumů a zdejším nálezům. Na ploše hradiska je rekonstruováno pohanské obětiště, vahadlová studna z 9. století a zemnice - vše znovu vybudované přímo na místě objevu. Na Pohansko přijeďte kdykoli během sezóny. Muzeum zde organizuje řadu programů pro školy a rodiny s dětmi. Například v červenci mohou návštěvníci při velkomoravských slavnostech přihlížet výrobě velkomoravských šperků a ukázkám bojů Moravanů ve středověké zbroji s vetřelci. Nouze o zážitky tu však není nikdy, jak pro milovníky přírody, která celý areál obklopuje, tak pro milovníky historie. Kromě té pradávné tu lze poznávat i tu docela nedávnou. V těsném sousedství zámečku je například k vidění i udržovaná a plně vybavená pevnůstka s hraniční závorou, součást obranné linie ČSR z 30. let 20. století.

Domovská stránka: www.muzeumbv.cz

Otevírací doba a kontakty

duben - říjen (úterý - neděle)  10 - 18 hodin

Pavel Gajda, provoz zámečku

Tel.: +420 519 374 248, mobil: +420 739 236 640

pavel.gajda@muzeumbv.cz

Jak se k nám dostanete

Od nádraží ČD v Břeclavi autobusem městské hromadné dopravy na zastávku před areálem Gumotexu v Bratislavské ulici. Odtud ulicí K Pohansku pěšky cca 4 km k zámečku Pohansko. Pokud jedete automobilem, pak po silnici II/ 425 na Bratislavskou ulici, před Gumotexem odbočit na ulici K Pohansku. Asi po dvou kilometrech před bránou do obory je parkoviště. Další zhruba 2 kilometry nutno absolvovat pěšky nebo na kole oborou až k zámečku.

Co uvidíte

Pohansko bylo osídleno už v časně slovanském období, tzn. v 6. a 7. století. Velkého významu však nabylo až v 9. století, v době Velké Moravy. Tehdy zde vznikl nejprve palisádou hrazený dvorec jako sídlo příslušníka rodící se moravské nobility, který si k němu brzy přistavěl zděný kostel. Kolem poloviny 9. století byl dvorec přestaven, rozrostlo se také osídlení v jeho okolí. V té době bylo toto osídlení s  výrazně zastoupenou řemeslnickou složkou alespoň zčásti obehnáno palisádovým opevněním a v jeho okolí vznikala další neopevněná předhradí. Někdy v poslední třetině 9. či spíše až na přelomu 9. a 10. století byla na místě původního opevnění, uzavírajícího oválnou plochu s cca 28 ha, vybudována nová hradba s dřevohliněnou konstrukcí a čelní kamennou zdí, čímž vzniklo výrazné centrum obrany na nejjižnější výspě Velké Moravy v jejím závěrečném období. V téže době byl na předhradí zbudován také druhý kostel, rotunda. Také v jeho okolí se pohřbívalo ještě po zániku velkomoravského státu.

V současnosti je obvod hradiska dobře patrný, neboť jej vytyčují vyvýšené linie valového opevnění a v jeho rámci se nacházející pozůstatky prvního objeveného kostela. Na ploše hradiska byla v roce 2003 vybudována hypotetická konstrukce pohanského kultovního objektu (obětiště), vahadlová studna z 9. století a jedno obydlí polozemnicového typu, a to přímo na místě jejich objevu (měřítko 1:1). Správcem celé lokality a také liechtensteinského loveckého zámečku, který byl v letech 1810-1812 vybudován k loveckým účelům v místech, někdejšího obranného valu, je Městské muzeum a galerie v Břeclavi.  To v zámečku v roce 2010 zřídilo expozici představující výsledky archeologických výzkumů lokality. Přibližuje návštěvníkům každodenní způsob života, obživy a také řemesla velkomoravského centra. Vrchol výstavy se nachází v hlavním sále zámečku, kde je prezentována elita tehdejší společnosti – církev, vojenství, dálkový obchod i vysoce postavení členové nobility. Expozice představuje jak originální předměty, tak repliky, ale i množství doplňujících textů, obrazových materiálů a filmů.

 

Nahoru
Slovenština
pohansko mapa