Putujeme Velkou Moravou

Kreslená mapa Klasická Turistická Letecká
map Znojmo-Hradiště Mikulčice-Valy Kopčany Pohansko u Břeclavi Staré Město Modrá

Další významné lokality

Výběr významných míst z doby Velké Moravy vychází z teritoriálního zájmu tohoto projektu. Dotýká se tedy především Jihomoravského kraje, Zlínského kraje a Trnavského samosprávného kraje, méně již Olomouckého a Moravskoslezského kraje, na Slovensku pak Trenčianského, případně Bratislavského samosprávného kraje. Z tohoto důvodu zůstává mimo tento výčet například Nitra, jedno z hlavních center Velké Moravy na území dnešního Slovenska. Hlavní osou tohoto území je řeka Morava, která od pravěku až po středověk a novověk plnila roli významné spojnice mezi jihem a severem.

 

Bojná  (Nitranský samosprávný kraj, okres Topoľčany)

Lokalita při jihovýchodním úpatí Povážského Inovce, na hřebeni kopce zvaného Valisko nebo také Turecké valy. Jde o výšinné hradisko se dvěma bránami, jehož mohutný val tvořený dřevohliněnou konstrukcí obepíná eliptickou plochu. Na ní byly zjištěny pozůstatky nevelkých obydlí i vodních cisteren, stopy po výrobní činnosti, hlavně kovářství. Z hradiska pochází velká kolekce železných předmětů, nejpozoruhodnější  jsou však bronzové pozlacené plakety s náboženskými výjevy a vytepanými písmeny pocházející zřejmě z přenosného oltáře a bronzový zvon se železným srdcem, jedinečné nálezy nejen v oblasti střední Evropy. Hradisko zřejmě vzniklo už na začátku 9. století. Bylo jen lehce opevněno a brzy bylo zničeno. Na hradisku probíhají archeologické výzkumy, při nichž byly nad zahloubenými pozůstatky obydlí vystavěny a zpřístupněny dva sruby. Lokalita je dostupná jen pomocí terénních automobilů, k cestě je třeba získat povolení.

 

Bratislava (Slovensko)

Na území hlavního města SR se nejvýznamnější velkomoravské sídlo nacházelo v areálu Hradu. Bylo to výšinné hradisko opevněné dřevohliněnou hradbou, na jednom místě s čelní kamennou zdí. Na hradisku existoval kamenný palác a několik menších příbytků, okolo poloviny 9. století na něm postavili trojlodní baziliku. Nálezy naznačují význam Bratislavského hradu jako správního a církevního centra širší oblasti v rámci moravského knížectví. Někde v jeho okolí se v roce 907 uskutečnila také velká osudová bitva, v níž oddíly starých Maďarů na hlavu porazily spojená bavorská vojska. Nálezy z Hradu jsou k vidění v Městském muzeu v Bratislavě. Přímo v místě nálezů na hradní výšině, pod zdmi současného hradu, jsou kameny různých barev zvýrazněny linie základů sakrálních staveb všech doložených období, včetně velkomoravské baziliky. Se slovanskou minulostí se lze seznámit ve Slovenském národním muzeu, v jehož areálu se nachází replika slovanské zemnice.

 

Brno - Staré Zámky u Líšně  (Jihomoravský kraj, okres Brno – město)

Lokalita v místě zvaném „Staré Zámky“ se nachází na výrazném hřbetu ve vzdálenosti asi 1,5 km severovýchodně od středu Líšně. Hradisko mělo rozlohu 13 ha. Archeologické výzkumy zjistily osídlení snad ze všech období pravěku, avšak největšího významu bylo dosaženo v době Velké Moravy. Tehdy také byl areál opevněn dřevohliněnou hradbou a vznikly příčné hradby, v nichž zůstala místa nejen pro brány, ale také pro stavbu pravděpodobně věžového typu. Na hradisku byly zjištěny domy i zpevněné komunikace, pravděpodobně zde existoval také dvorec. Hradisko existovalo nějaký čas i po zániku velkomoravského státu na začátku 10. století. Kromě běžných nálezů, např. keramiky, odtud  pochází také zajímavá kolekce litých bronzů avarského charakteru a části otrockých pout. Hradisko v Líšni představuje nejstarší opevněnou polohu z doby Slovanů na teritoriu „velkého“ Brna.

 

Děvín (Bratislavský samosprávný kraj, okres Bratislava – venkov)

Lokalita se nachází na výrazné skalní vyvýšenině nad vtokem řeky Moravy do Dunaje. Hradiško, opevněné ještě v době římské zemním valem, který využili i staří Slované v 9. století a doplnili příkopem. Na ploše hradiska se našly zbytky sakrální stavby s trojlístkovým uzávěrem, poblíž s menším kostrovým pohřebištěm. Výzkumy ovšem nepotvrdily, že by hradisko bylo možno považovat za centrum Velké Moravy, jak se předpokládalo v období romantismu. Proto se Děvín považuje za hraniční pevnost-sídlo velmože, ležící v místě nejvýznamnější přístupové komunikace na Velkou Moravu. Na Děvíně je muzeum s prezentací získaných nálezů.  Děvín je v současnosti relativně dobře dostupný, vede k němu silniční komunikace. Je místem celostátních oficiálních oslav, při nichž se vzpomíná velkomoravská (na Slovensku spíše staroslovenská) minulost Slovenska. 

 

Chotěbuz-Podobora  (Moravskoslezský kraj, okres Karviná)

Lokalita na katastru osady Podobora na východním okraji Louckého lesa. Hradiško na ploše necelých dvou hektarů. Na hradisku bylo zjištěno několik typů obydlí, doložena železářská výroba a nalezeny některé pozoruhodné předměty, např. kruhové pouto a kolekce šípových hrotů, naznačujících dobývání jeho opevnění. Hradisko zřejmě vzniklo ještě v 8. století, avšak svým vývojem bylo svázáno s polským Slezskem. Předpokládá se, že jeho dobývání lze položit do začátku 80. let 9. století a spojit s útokem Svatoplukova velkomoravského vojska proti malopolským Vislanům, po němž bylo načas přičleněno ke státu Moravanů. Hradisko se nachází téměř na hranici České republiky a Polska. Je dobře návštěvnicky dostupné, přičemž je na něm stále prováděn archeologický výzkum. Na  původních místech zde bylo vystavěno opevnění centrální plochy hradiska a také sídlištní objekty. Mají být realizovány i další stavby, např. kultovní objekt a informačně vzdělávací centrum. Již nyní se na hradisku konají akce skupin „oživlé“ historie. Správcem je muzeum v Českém Těšíně.

 

Moravany nad Váhom-Ducové  (Trnavský samosprávný kraj, okres Trnava)

Lokalita se nachází na vrcholku kopce v poloze Kostelec,  v místě styku západního úpatí střední části Povážského Inovce a povážského výběžku Podunajské roviny, mezi obcemi Ducové a Hubina nedaleko Piešťan. V  9. století zde byl na ploše 0,5 ha zbudován velmožský dvorec, který vytyčovalo opevnění - palisáda z dubových trámů a zemního valu. Vnitřní areál dvorce tvořily dvě rozměrné srubové stavby a kamenná rotunda s podkovovitou apsidou, v jejímž okolí se našlo 17 kostrových hrobů. Dvorec byl sídlem příslušníka společenské elity, jehož ženské příslušnice nosily šperky velmi podobné okrasám z moravských center, zejména z Mikulčic a Starého Města.

V současnosti je lokalita obehnána dřevěnou palisádou, kameny jsou vytyčeny základy rotundy. Nálezy z místa jsou k vidění v Balneologickém muzeu v Piešťanech. Dostupnost lokality je poněkud omezena, nicméně vede k ní ve směru od Piešťan nepříliš dobře značená silniční komunikace, u níž je možné zaparkovat a zbytek vyjít pěšky.

 

Olomouc  (Olomoucký kraj, okres Olomouc)

Lokalita z období před vznikem Velké Moravy (8. století) se nachází v poloze Povel, dnes na jižním předměstí města. Ta zřejmě zanikla na přelomu 8. a 9. století. Stopy osídlení z doby velkomoravské byly však objeveny na více místech městského historického jádra, většinou to byly sídlištní objekty nebo ojedinělé kostrové hroby. V Olomouci zatím nebylo objeveno opevnění, jež by bylo možné datovat do 9. století, takže předpokládat zde „velkomoravský hrad“, jak se někdy objevuje i v odborné literatuře, prozatím není možné. Z hlediska datace získaných nálezů je zřejmé (a to i přes některé předměty, jejichž doba vzniku je kladena do 8. století), že většího významu nabývá olomoucké osídlení až na sklonku existence Velké Moravy, kdy se sem přesunula část obyvatelstva z Maďary ohrožené jižní Moravy, hlavně pak asi z oblasti mikulčické aglomerace. Nelze vyloučit, že v roce 900 se někde v prostoru Olomouce usídlil jeden ze čtyř biskupů ordinovaných v té době vyslanci římského papeže na Moravě.

 

Osvětimany (Zlínský kraj, okres Uherské Hradiště)

Lokalita asi 4 km severozápadně od středu obce na kuželovitém vrcholu v  pohoří Chřiby. Jde o výšinné hradiště „sv. Klimenta“, jehož vrcholová část o rozloze 8 ha má téměř kruhový tvar. Chráněno bylo opevněním dřevohliněné konstrukce s čelní kamennou zdí. Kolem se ve tvaru oválu táhne další valové opevnění. Hradisko vzniklo pravděpodobně kolem přelomu 8. a 9. století. Stály zde obytné stavby, ale zřejmě i dílna na výrobu okras z barevných kovů a jednoduchá sakrální stavba zasvěcená sv. Klimentovi. K lokalitě je vztahována velmi silná cyrilometodějská tradice. Podle ní měl moravský vládce dát hradisko plně k dispozici byzantským věrozvěstům Cyrilu a Metoději, kteří ho v dobách ohrožení Velké Moravy a Veligradu měli využít jako místa k uložení ostatků sv. Klimenta a arcibiskup Metoděj zde údajně překládal do starosvěnštiny poslední části biblických starozákonních textů.

 

Pobedim  (Trenčínský samosprávný kraj, okres Trenčín)

Lokalita se nachází ve výběžku Podunajské pahorkatiny v severní části Trnavské tabule, na pravobřežní nivě Váhu, nedaleko od Piešťan. V minulosti zde, hlavně kolem archeologicky významných poloh Hradištia a Podhradištia, protékal Dudváh (dnes potok Dubová). Na zmíněných polohách bylo od přelomu 8. a 9. století hradisko, jehož jedna opevněná plocha, akropole, měla rozlohu 4,1 ha a druhá, předhradí, 3,9 ha. Na hradisku se našly stopy života vyšší společenské vrstvy, např. ostruhy a opasková kování, ale také velké množství železných sekerovitých hřiven, často zastoupených ve více než deseti hromadných nálezech. Doklady řemeslné výroby, zejména železářství a kovářství, byly zjištěny i na dalších archeologických polohách v okolí. Hradisko existovalo především v  první polovině 9. století, kdy mu jistě náležela role regionálního správního centra s výrazným zastoupením řemeslné výroby. Nyní je místo výrazně dotčeno zemědělskou činností.

 

Přerov (Olomoucký kraj, okres Přerov)

Lokalita se nachází v prostoru historického jádra města na výrazném skalním návrší na levém břehu Bečvy ve výšce cca 220 m nad mořem, v prostoru tzv. Horního náměstí. Zatímco archeologické výzkumy zde jasně doložily opevnění, tedy významný opěrný bod ze začátku 11. až konce 12. století, velkomoravské hradisko zde prozatím jasně doloženo není, přestože odsud pocházejí dnes již poměrně četné doklady života v 9.-10. století. Do doby Velké Moravy patří především početné nálezy keramiky a na Horním náměstí prozkoumané dva kostrové hroby patřící vysoce postaveným ženám, u nichž našly zlaté a stříbrné náušnice. Intravilán Přerova je cele zastavěn, takže větší odkryvy na jeho ploše jsou velmi omezeny. V poslední době se však ukazuje, že se zde mohlo nacházet výrazné velkomoravské osídlení.

 

Rajhrad  (Jihomoravský kraj, okres Brno – venkov)

Jednodílné hradiště oválného tvaru o rozloze cca 13 až 14,5 ha, původně obtékané řekami Svratkou a Svitavou, bylo silně zničeno při výstavbě benediktinského kláštera a při regulaci Svratky v letech 1848 až 1851.  Zjištěny byly zbytky kamenných destrukcí,  keramické zlomky, kostěné nástroje, žernovy a dva depoty železných předmětů, které dokládají osídlení hradiska v době Velké Moravy i v období následujícím. Z hradiska bohužel nelze v současnosti prezentovat skoro nic. Místní klášter by však mohl být místem prezentace velkomoravské minulosti daného regionu, zejména bohatých nálezů z tří blízkých lokalit: Jde především o rozsáhlé rajhradské kostrové pohřebiště z 9. století, dále o pohřebiště v Rajhradicích na levém břehu Svratky a nakonec z kostrového pohřebiště Malý kopec v Blučině. Na základě zdejší keramiky zdobené charakteristickým rytým dekorem byla vytyčena zvláštní keramická skupina „blučinského typu“.

 

Skalica  (Trnavský samosprávný kraj, okres Senica)

Velkomoravská lokalita se nachází v nejsevernější části Borské nížiny, asi 7 km jihovýchodně od centra obce, na svahu klesajícím směrem k jihovýchodu, v poloze zvané Kopečnica. Jedná se o mohylové pohřebiště. Z celkového počtu asi 100 mohyl bylo prozkoumáno celkem 70. Převažoval v nich kostrový pohřební ritus – celkem  66 hrobů - nad žárovým se 7 hroby. Mezi nálezy se objevily např. keramické nádoby a vědérka, nože, šídla, brousky, ale i meč, ostruhy, kopí nebo gombíky a náušnice, nechyběla ani vajíčka. Pohřebiště se datuje do 9. až 10. století, časově tedy spadá do doby Velké Moravy. Sortiment a zejména charakter nálezů jasně dokládá provázanost obyvatel pohřbených na tomto pohřebišti s moravskými centry ve Starém Městě a v Mikulčicích.

 

Strachotím a Dolní Věstonice  (Jihomoravský kraj, okres Břeclav)

Lokalita Strachotím (nynější název obce je Strachotín) je v současnosti zatopena Novomlýnskými jezery. Původně to bylo hradiště tvaru ledviny obehnané asi 2 m vysokým valem a předsunutým příkopem, jež ohrazovaly prostor o cca 17 ha. Na místech, osídlených již v pravěku, vznikl v  9. století nejprve velmožský dvorec, kolem něhož pak někdy v závěrečném období Velké Moravy, zřejmě v důsledku staromaďarského nebezpečí, bylo vybudováno hradisko. To také v průběhu první poloviny 10. století zaniklo. Strachotínské hradisko je bohužel nenávratně ztraceno, nicméně patřilo do soustavy významných jihomoravských opěrných bodů doby velkomoravské.

 

Trenčín  (Trenčínský samosprávný kraj)

Lokalita se nachází na vápencové skále, na níž byl ve středověku zbudován významný Trenčianský hrad. Na ploše hradní výšiny bylo zjištěno osídlení z období Velké Moravy především v podobě sídlištních objektů. V roce 1973 zde byly objeveny pozůstatky pozoruhodné stavby centrálního typu - rotundy v podobě základového i nadzemního zdiva postaveného z nepravidelných, neopracovaných kamenů, zevnitř omítnutých. Rotunda byla opatřena litou maltovou podlahou, na vnější straně má kruhový tvar, zevnitř jsou však v plášti zdiva patrny čtyři protilehlé prázdné výklenky elipsovitého půdorysu, vytvářejícím tvar čtyřlístku. Tímto architektonickým prvkem se trenčianská rotunda do značné míry podobá kostelu č. IX v Mikulčicích, který je datován do doby Velké Moravy. V okolí rotundy na Trenčianském hradě se pochovávalo, hroby jsou však chudě vybavené a obsahují nálezy až z povelkomoravského období.

 

Uherské Hradiště  (Zlínský kraj,  okres Uherské Hradiště)

Lokalita se nachází na jihovýchodním okraji města, na tzv. sadské výšině, nyní nazývané Výšina sv. Metoděje. Už na přelomu 8. a 9. století si výšinu vybrali misionáři z oblasti aquilejského patriarchátu, aby na ní vystavěli kostel s půdorysem kříže. Postupně zde vznikl soubor zděných sakrálních staveb s okolním pohřebištěm, který ještě dotvářela menší, samostatně stojící kruhová stavba typu rotundy. Jižně od tohoto souboru stála dlouhá obytná dřevěná halová stavba palácového typu, naopak severně, odděleno dvěma mohutnými zdmi, se nacházelo srubové sídliště. Mezi nejpozoruhodnější nálezy patří olověný křížek s řeckým nápisem a Ukřižovaným, úlomky skleněných lampiček byzantského i karolinského původu, stily, jimiž se ryla písmenka do voskových povrchů destiček, četné zlaté a stříbrné šperky leckdy ojedinělých tvarů. To naznačuje, že na sadské výšině vzniklo ve druhé polovině 9. století sakrální centrum, jaké v oblasti Velké Moravy nemá srovnání. Zde působili členové byzantské misie po odchodu z Mikulčic. Metoděj zde pravděpodobně působil až do své smrti v roce 885. Lokalita je ve správě Slováckého muzea v Uherském Hradišti.

 

 

 

Nahoru
Slovenština